Trestní rejstřík: Co obsahuje a jak získat čistý výpis

Co je trestní rejstřík

Trestní rejstřík představuje oficiální státní evidenci osob, které byly pravomocně odsouzeny za spáchání trestného činu na území České republiky. Jedná se o komplexní databázi, kterou spravuje Rejstřík trestů se sídlem v Praze, který spadá pod Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Tento důležitý nástroj justice obsahuje záznamy o všech pravomocných odsouzeních, včetně údajů o uložených trestech a ochranných opatřeních, jejich změnách a výkonu.

V trestním rejstříku se evidují nejen odsouzení českých občanů, ale také cizinců, kteří byli odsouzeni českými soudy. Záznamy obsahují detailní informace o spáchaných trestných činech, délce trestu, podmínečných propuštěních a dalších souvisejících skutečnostech. Důležitou součástí jsou také informace o zahlazení odsouzení, což znamená, že po uplynutí určité doby a splnění zákonných podmínek se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena.

Výpis z trestního rejstříku slouží jako oficiální doklad o trestní bezúhonnosti nebo případném odsouzení osoby. Tento dokument je často vyžadován při ucházení se o zaměstnání, zejména ve státní správě, školství nebo bezpečnostních složkách. Některé profese přímo vyžadují čistý trestní rejstřík jako podmínku pro jejich výkon. Výpis může být vydán pouze osobě, které se týká, případně jejímu zákonnému zástupci nebo zmocněnci s úředně ověřenou plnou mocí.

Záznamy v trestním rejstříku podléhají přísné ochraně osobních údajů a jsou považovány za citlivé informace. Přístup k nim mají pouze oprávněné osoby a instituce, jako jsou soudy, státní zastupitelství, policejní orgány a další zákonem stanovené subjekty. Pro běžného občana je možné získat výpis z trestního rejstříku na základě žádosti podané osobně na kontaktním místě Czech POINT nebo přímo na pracovišti Rejstříku trestů.

Doba, po kterou zůstávají záznamy v trestním rejstříku, se liší podle závažnosti spáchaného trestného činu a uloženého trestu. Po zahlazení odsouzení se záznamy z rejstříku automaticky nevymažou, ale jsou označeny jako zahlazené a ve standardním výpisu se již nezobrazují. Tyto informace však mohou být nadále dostupné pro potřeby orgánů činných v trestním řízení.

V současné digitální době je systém trestního rejstříku plně elektronizován, což umožňuje rychlé zpracování žádostí a efektivní správu dat. Přesto je kladen maximální důraz na bezpečnost a ochranu evidovaných informací před neoprávněným přístupem nebo zneužitím. Trestní rejstřík tak představuje nejen důležitý nástroj justice, ale také významný prvek v systému prevence kriminality a ochrany společnosti.

Kdo má přístup k trestnímu rejstříku

Přístup k informacím z trestního rejstříku je přísně regulován zákonem a není volně dostupný pro každého. Primární přístup mají orgány činné v trestním řízení, tedy soudy, státní zastupitelství a policejní orgány. Tyto instituce potřebují údaje z trestního rejstříku pro výkon své činnosti, zejména při vyšetřování trestné činnosti a rozhodování v trestních věcech. Významné oprávnění k přístupu mají také zpravodajské služby České republiky, které mohou nahlížet do trestního rejstříku v souvislosti s plněním svých úkolů.

Další skupinou oprávněných subjektů jsou správní orgány, pokud potřebují výpis z trestního rejstříku pro své správní řízení. Typickým příkladem jsou případy, kdy je třeba prokázat bezúhonnost pro určité povolání nebo činnost. Probační a mediační služba má rovněž přístup k údajům, které potřebuje pro svou práci s odsouzenými osobami a pro účely mediace mezi pachatelem a obětí trestného činu.

Zaměstnavatelé nemají přímý přístup do trestního rejstříku, mohou však po zaměstnanci nebo uchazeči o zaměstnání požadovat předložení výpisu z trestního rejstříku, pokud je to odůvodněno povahou práce. Toto právo musí být podloženo zvláštním právním předpisem, který stanoví bezúhonnost jako předpoklad pro výkon dané profese.

Každá fyzická osoba má právo požádat o výpis z trestního rejstříku týkající se její osoby. Tento výpis může získat na základě písemné žádosti podané osobně na pracovišti Czech POINT nebo na pracovišti Rejstříku trestů. K žádosti je nutné předložit platný doklad totožnosti. V případě, že žádá o výpis z trestního rejstříku jiné osoby, je nutné předložit úředně ověřenou plnou moc.

Specifické postavení mají také některé zahraniční orgány, které mohou získat informace z trestního rejstříku na základě mezinárodních smluv. Výměna informací probíhá především v rámci Evropské unie, kde existuje systém ECRIS pro sdílení informací o odsouzeních mezi členskými státy.

Pro ochranu osobních údajů platí přísná pravidla a neoprávněné získávání nebo předávání informací z trestního rejstříku je trestným činem. Každý přístup do systému je evidován a kontrolován. Údaje z trestního rejstříku mohou být použity pouze k zákonem stanoveným účelům a jejich zneužití může vést k právní odpovědnosti. Osoby, které mají v rámci své pracovní činnosti přístup k údajům z trestního rejstříku, jsou vázány mlčenlivostí a nesmějí tyto informace sdělovat neoprávněným osobám nebo je využívat pro soukromé účely.

Doba uchovávání záznamů v trestním rejstříku

Záznamy v trestním rejstříku jsou uchovávány po různě dlouhou dobu v závislosti na typu a závažnosti spáchaného trestného činu a uloženého trestu. U nepodmíněných trestů odnětí svobody se záznamy uchovávají po dobu sta let od narození odsouzené osoby. Toto pravidlo platí zejména pro závažné trestné činy, kde je společenský zájem na dlouhodobém uchování informace o odsouzení.

V případě podmíněných trestů a alternativních trestů je doba uchovávání záznamů kratší. Pro podmíněné tresty platí, že se informace uchovávají patnáct let od právní moci rozsudku. Pokud však dojde k osvědčení odsouzeného během zkušební doby, může být záznam vymazán dříve. U peněžitých trestů a trestů obecně prospěšných prací se záznamy uchovávají po dobu deseti let od vykonání trestu.

Zvláštní kategorii tvoří mladiství pachatelé, u nichž je doba uchovávání záznamů výrazně kratší s ohledem na snahu o jejich resocializaci a začlenění do společnosti. U mladistvých se záznamy obecně uchovávají do dovršení jejich 24. roku věku, pokud nebyl uložen výjimečný trest nebo ochranné opatření s delší dobou trvání.

Proces zahlazení odsouzení je důležitým institutem, který umožňuje po uplynutí stanovené doby a splnění zákonných podmínek vymazat záznam z trestního rejstříku. Po zahlazení odsouzení se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, což má významný vliv na jeho další život a pracovní uplatnění. O zahlazení odsouzení rozhoduje soud na žádost odsouzeného nebo z úřední povinnosti.

Zákon také pamatuje na situace, kdy je třeba uchovávat záznamy déle než stanovené lhůty. Jde například o případy související s organizovaným zločinem, terorismem nebo zvlášť závažnými zločiny, kde existuje veřejný zájem na delším uchování informací. V těchto případech může být doba prodloužena rozhodnutím soudu.

Pro výpis z trestního rejstříku je podstatné, že se v něm objevují pouze nezahlazená odsouzení. Zahlazená odsouzení se ve výpisu neobjevují a osoba je považována za trestně bezúhonnou. To je důležité zejména při ucházení se o zaměstnání nebo při získávání různých povolení a licencí.

Systém uchovávání záznamů v trestním rejstříku je nastaven tak, aby vyvážil právo společnosti na informace o trestné činnosti s právem jednotlivce na resocializaci a možnost začít nový život bez stigmatu předchozího odsouzení. Doba uchovávání záznamů proto reflektuje závažnost spáchaného činu a současně poskytuje možnost rehabilitace pro ty, kteří prokáží, že vedou řádný život.

Jak získat výpis z trestního rejstříku

Výpis z trestního rejstříku je důležitý dokument, který prokazuje, zda byla osoba v minulosti trestně stíhána či odsouzena. Tento dokument je často vyžadován při nástupu do zaměstnání, při zakládání živnosti nebo při různých úředních úkonech. Získání výpisu není složitý proces, ale je třeba dodržet několik základních postupů.

V současné době existuje několik způsobů, jak výpis z trestního rejstříku získat. Nejjednodušší cestou je návštěva Czech POINT, který najdete na většině obecních a městských úřadů, na pobočkách České pošty nebo na vybraných pracovištích Hospodářské komory. Při osobní návštěvě je nutné předložit platný doklad totožnosti, tedy občanský průkaz nebo cestovní pas. Za vydání výpisu se platí správní poplatek ve výši 100 Kč.

Pro ty, kteří preferují elektronickou komunikaci, je k dispozici možnost požádat o výpis prostřednictvím datové schránky. Tento způsob je rychlý a pohodlný, navíc můžete o výpis požádat z pohodlí domova. Výpis vám bude doručen zpět do datové schránky v elektronické podobě s elektronickým podpisem. I v tomto případě činí správní poplatek 100 Kč.

Méně známou, ale stále využívanou možností je podání žádosti přímo na pracovišti Rejstříku trestů v Praze. Tato varianta je vhodná zejména pro obyvatele hlavního města nebo pro ty, kteří potřebují výpis získat co nejrychleji. Na pracovišti Rejstříku trestů vám výpis vydají na počkání.

Je důležité zmínit, že existují dva typy výpisů - pro osobní potřebu a pro jiný účel. Při žádosti o výpis pro jiný účel je nutné uvést konkrétní zákonné ustanovení, na jehož základě je výpis požadován. Výpis z trestního rejstříku má omezenou platnost, proto je vhodné si jej vyžádat až v momentě, kdy jej skutečně potřebujete.

V případě, že žadatel pobývá v zahraničí, může o výpis požádat prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky. Tento proces může trvat déle, proto je dobré počítat s časovou rezervou. Zastupitelský úřad si může účtovat dodatečné poplatky za zprostředkování této služby.

Pro cizince, kteří potřebují výpis z českého trestního rejstříku, je proces obdobný, pouze musí předložit cestovní pas nebo jiný doklad totožnosti. V některých případech může být vyžadován také překlad dokumentů do češtiny nebo úředně ověřený podpis.

Je třeba mít na paměti, že výpis z trestního rejstříku obsahuje pouze záznamy o pravomocných rozsudcích. Probíhající trestní řízení nebo nepravomocná rozhodnutí se ve výpisu neobjeví. Pokud potřebujete prokázat bezúhonnost v jiném státě, může být vyžadován také překlad výpisu do příslušného jazyka s apostilou nebo superlegalizací.

Obsah výpisu z trestního rejstříku

Výpis z trestního rejstříku obsahuje komplexní přehled záznamů o odsouzeních konkrétní osoby soudy České republiky v trestním řízení. V dokumentu jsou uvedeny veškeré pravomocné rozsudky, kterými byla osoba odsouzena pro trestný čin, včetně údajů o uložených trestech a ochranných opatřeních. Součástí výpisu jsou také informace o podmíněném zastavení trestního stíhání, podmíněném upuštění od potrestání s dohledem a narovnání.

Ve výpisu jsou chronologicky seřazeny jednotlivé záznamy, přičemž každý záznam obsahuje označení soudu, který rozhodnutí vydal, spisovou značku, datum rozhodnutí a datum nabytí právní moci. U každého odsouzení je uveden konkrétní trestný čin, za který byla osoba odsouzena, včetně příslušného ustanovení trestního zákoníku. Detailně jsou rozepsány uložené tresty, jejich výměra a způsob výkonu, případně informace o podmíněném odkladu výkonu trestu a stanovené zkušební době.

Významnou součástí výpisu jsou také údaje o zahlazeném odsouzení, které se uvádějí pouze v případě, že o jejich poskytnutí žádá oprávněný orgán pro účely trestního řízení. V běžném výpisu pro osobní potřebu se zahlazená odsouzení neuvádějí. Výpis obsahuje rovněž informace o případném započtení vazby nebo trestu do nově uloženého trestu, údaje o přeměně trestu a jeho výkonu, případně o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

V případě mladistvých pachatelů obsahuje výpis specifické údaje odpovídající zvláštní právní úpravě soudnictví ve věcech mládeže. Jsou zde uvedena opatření ukládaná mladistvým, včetně výchovných a ochranných opatření. U cizích státních příslušníků mohou být ve výpisu uvedeny také záznamy o odsouzeních zahraničními soudy, pokud byly české straně v rámci mezinárodní justiční spolupráce oznámeny.

Součástí výpisu jsou také údaje o případném upuštění od výkonu zbytku trestu, amnestii nebo individuální milosti prezidenta republiky. Dokument obsahuje také informace o započítání doby strávené ve vazbě nebo ve výkonu trestu v jiné trestní věci. V případě právnických osob výpis obsahuje specifické údaje odpovídající jejich povaze, včetně informací o uložených trestech zrušení právnické osoby nebo zákazu činnosti.

Na konci výpisu je vždy uvedeno datum jeho vyhotovení, číslo jednací a otisk úředního razítka s podpisem oprávněné osoby. V případě, že osoba nemá žádný záznam v trestním rejstříku, obsahuje výpis pouze základní identifikační údaje žadatele a informaci o tom, že v evidenci nejsou vedeny žádné záznamy o odsouzení.

Zahlazení odsouzení a výmaz z rejstříku

Zahlazení odsouzení představuje významný právní institut, který umožňuje osobám s trestní minulostí začít takzvaně s čistým štítem. Po zahlazení odsouzení se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, což má zásadní význam pro jeho další život a pracovní uplatnění. Tento proces je upraven v trestním zákoníku a může k němu dojít buď ze zákona, nebo na základě rozhodnutí soudu.

K zahlazení odsouzení dochází automaticky u některých typů trestů po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Tyto lhůty se liší podle závažnosti spáchaného trestného činu a uloženého trestu. Například u podmíněného odsouzení začíná lhůta běžet od právní moci rozsudku, kterým byl trest podmíněně odložen. U nepodmíněných trestů odnětí svobody se lhůta počítá od vykonání trestu, případně od jeho prominutí nebo promlčení výkonu trestu.

Soud může rozhodnout o zahlazení odsouzení na žádost odsouzeného, pokud odsouzený prokáže, že vedl po výkonu trestu řádný život a lze od něj očekávat, že se v budoucnu dalšího trestného činu nedopustí. Důležitým faktorem při posuzování žádosti je zejména chování odsouzeného po výkonu trestu, jeho pracovní zařazení, rodinné poměry a celkový způsob života. Soud přihlíží také k povaze spáchaného trestného činu a k tomu, jak se odsouzený vypořádal s následky svého jednání.

Výmaz z rejstříku trestů následuje automaticky po zahlazení odsouzení. Znamená to, že informace o odsouzení se z evidence rejstříku trestů odstraní a ve výpisu z rejstříku trestů se již nezobrazují. Tato skutečnost má zásadní význam především při hledání zaměstnání, kdy mnoho zaměstnavatelů vyžaduje čistý trestní rejstřík. Je však důležité poznamenat, že některé specializované evidence, například pro účely trestního řízení, mohou tyto informace nadále obsahovat.

Pro osoby, které byly odsouzeny v zahraničí, platí specifická pravidla. Zahlazení takového odsouzení se řídí právním řádem státu, kde k odsouzení došlo. Český soud může rozhodnout o zahlazení zahraničního odsouzení pouze v případech stanovených mezinárodní smlouvou. V praxi to znamená, že osoba odsouzená v zahraničí musí často řešit zahlazení odsouzení přímo v dané zemi.

Proces zahlazení odsouzení má významný resocializační účel. Umožňuje osobám, které se dopustily trestného činu a odpykaly si svůj trest, plnohodnotný návrat do společnosti bez stigmatu trestní minulosti. Tento institut tak podporuje prevenci recidivy a pomáhá bývalým odsouzeným v jejich snaze o nápravu a začlenění do běžného života. Je však třeba zdůraznit, že zahlazení odsouzení není automatickým právem, ale musí být zasloužené řádným životem a prokázáním nápravy.

Mezinárodní výměna informací o trestních záznamech

Výměna informací o trestních záznamech mezi jednotlivými státy představuje klíčový nástroj v boji proti mezinárodní kriminalitě. Česká republika je aktivním účastníkem několika mezinárodních systémů pro sdílení informací o trestních záznamech, přičemž nejvýznamnější je systém ECRIS (European Criminal Records Information System). Tento systém umožňuje efektivní elektronickou výměnu informací o odsouzeních mezi členskými státy Evropské unie.

Rejstřík trestů České republiky pravidelně komunikuje se zahraničními partnery a poskytuje informace o trestních záznamech českých občanů i cizinců odsouzených na území České republiky. Současně přijímá údaje o českých občanech odsouzených v zahraničí, které následně zapisuje do národního rejstříku trestů. Tento proces je založen na principu vzájemnosti a důvěry mezi jednotlivými státy.

Mezinárodní výměna informací probíhá v několika rovinách. První rovinou je automatická výměna informací, kdy stát, ve kterém byl odsouzen občan jiného členského státu EU, automaticky zasílá informaci o tomto odsouzení do země jeho původu. Druhou rovinou je výměna informací na základě žádosti, kdy oprávněné orgány jednoho státu mohou požádat o informace z trestního rejstříku jiného státu.

Významnou roli v této oblasti hraje také Interpol a Europol, které poskytují platformu pro sdílení informací o závažné trestné činnosti s mezinárodním přesahem. Česká republika aktivně využívá tyto kanály pro ověřování trestní bezúhonnosti cizinců, zejména v případech, kdy se ucházejí o zaměstnání nebo pobyt na našem území.

Proces mezinárodní výměny informací podléhá přísným pravidlům ochrany osobních údajů a je regulován jak národní legislativou, tak mezinárodními smlouvami. Zvláštní důraz je kladen na zabezpečení přenášených dat a jejich ochranu před zneužitím. Každá žádost o informace musí být řádně odůvodněna a dokumentována.

V posledních letech se významně zvýšil počet přeshraničních výměn informací o trestních záznamech, což souvisí s rostoucí mobilitou obyvatel v rámci EU i mimo ni. Rejstřík trestů ČR proto kontinuálně modernizuje své technické vybavení a postupy, aby mohl efektivně reagovat na tento trend. Důležitým aspektem je také sjednocování formátů a standardů pro výměnu informací, což umožňuje rychlejší a přesnější zpracování dat.

Mezinárodní spolupráce v této oblasti významně přispívá k prevenci trestné činnosti a ochraně společnosti. Umožňuje například zabránit tomu, aby osoby odsouzené za závažné trestné činy v jednom státě mohly bez povšimnutí působit v citlivých profesích v jiném státě. Systém také pomáhá při odhalování recidivistů a organizovaného zločinu s mezinárodním přesahem.

Význam čistého trestního rejstříku pro zaměstnání

Čistý trestní rejstřík představuje v dnešní době zásadní předpoklad pro získání mnoha pracovních pozic. Zaměstnavatelé stále častěji vyžadují výpis z trestního rejstříku jako součást přijímacího procesu, což může významně ovlivnit šance uchazečů o zaměstnání. Tento požadavek je zcela legitimní, neboť zaměstnavatelé mají právo znát případnou trestní minulost svých potenciálních zaměstnanců, zejména pokud se jedná o pozice spojené s hmotnou odpovědností, prací s citlivými údaji nebo kontaktem s dětmi a mladistvými.

Absence záznamu v trestním rejstříku je obzvláště důležitá pro profese ve státní správě, bezpečnostních složkách, školství nebo finančním sektoru. V těchto odvětvích je čistý trestní rejstřík často přímo vyžadován zákonem a jeho absence může znamenat automatické vyloučení z výběrového řízení. Zaměstnavatelé tímto způsobem minimalizují potenciální rizika a chrání jak své zájmy, tak zájmy svých klientů a obchodních partnerů.

Pro osoby s záznamem v trestním rejstříku může být obtížné najít odpovídající zaměstnání, což může vést k sociální izolaci a ekonomickým problémům. Důležité je si uvědomit, že záznam v trestním rejstříku není doživotní - po uplynutí zákonem stanovené doby dochází k zahlazení odsouzení a záznam je z rejstříku vymazán. Tato skutečnost dává šanci na nový začátek a plnohodnotné zapojení do pracovního procesu.

V současné době mnoho zaměstnavatelů přistupuje k ověřování trestní bezúhonnosti systematicky a pravidelně, nejen při nástupu do zaměstnání. Některé organizace dokonce vyžadují pravidelné předkládání aktuálního výpisu z trestního rejstříku i během trvání pracovního poměru. Tento trend je patrný zejména u pozic s vysokou mírou odpovědnosti nebo v odvětvích, kde je bezúhonnost klíčovým předpokladem pro výkon práce.

Význam čistého trestního rejstříku se projevuje i v podnikatelské sféře. Pro získání různých licencí, povolení nebo při účasti ve veřejných zakázkách je často nutné prokázat bezúhonnost. Podnikatelé a živnostníci tak musí dbát na zachování čistého trestního rejstříku nejen kvůli své osobní reputaci, ale i kvůli možnosti účastnit se obchodních příležitostí a tendrů.

Je třeba zdůraznit, že požadavek na čistý trestní rejstřík by měl být vždy přiměřený povaze vykonávané práce. Některé pracovní pozice nevyžadují absolutně čistý trestní rejstřík, a proto by nemělo docházet k automatickému vyřazování uchazečů pouze na základě existence záznamu. Zaměstnavatelé by měli posuzovat každý případ individuálně a brát v úvahu povahu spáchaného činu, dobu, která od něj uplynula, a také snahu jedince o nápravu a začlenění do společnosti.

V neposlední řadě je důležité zmínit, že informace z trestního rejstříku podléhají přísné ochraně osobních údajů a zaměstnavatelé s nimi musí nakládat v souladu s příslušnou legislativou. Neoprávněné šíření těchto informací může mít právní následky a může poškodit jak zaměstnance, tak zaměstnavatele.

Minulost nás pronásleduje jako stín, ale čistý trestní rejstřík je jako bílý list papíru, na který můžeme psát svou budoucnost

Květoslav Němec

Poplatky za vydání výpisu

Za vydání výpisu z trestního rejstříku se platí správní poplatek, jehož výše je stanovena zákonem o správních poplatcích. V současné době činí základní poplatek za vydání výpisu z rejstříku trestů 100 Kč. Tento poplatek lze uhradit několika způsoby, přičemž nejběžnější je platba v hotovosti přímo na kontaktním místě Czech POINT nebo prostřednictvím kolkové známky.

Pokud žádáte o výpis elektronickou cestou přes Portál veřejné správy, je nutné uhradit poplatek online platební kartou nebo bankovním převodem. V případě žádosti podané prostřednictvím datové schránky činí poplatek rovněž 100 Kč a lze jej uhradit bezhotovostně na účet Rejstříku trestů. Je důležité poznamenat, že poplatek je nevratný, a to i v případě, že výpis nebude možné vydat nebo bude žádost zamítnuta.

Existují však případy, kdy je vydání výpisu z trestního rejstříku osvobozeno od správního poplatku. Mezi tyto případy patří zejména situace, kdy je výpis vyžádán pro účely trestního řízení, pro účely sociálního zabezpečení nebo pro účely evidence uchazečů o zaměstnání. Osvobození se vztahuje také na případy, kdy je výpis vyžádán pro účely adopce nebo pěstounské péče.

V případě, že potřebujete výpis z trestního rejstříku pro zahraniční úřady, může být vyžadováno jeho úřední ověření nebo superlegalizace. V takovém případě se hradí další správní poplatky související s těmito úkony. Za ověření podpisu (legalizaci) se platí správní poplatek ve výši 30 Kč za každý podpis, za ověření kopie (vidimaci) se platí 30 Kč za každou započatou stranu.

Pro některé specifické účely může být vyžadován také překlad výpisu do cizího jazyka. V takovém případě je nutné počítat s dodatečnými náklady na úřední překlad, který musí být proveden soudním překladatelem. Ceny za překlad se liší podle jazyka a rozsahu dokumentu, obvykle se pohybují v řádu několika set korun za stranu.

Je třeba mít na paměti, že při žádosti o výpis z trestního rejstříku je nutné předložit platný doklad totožnosti. V případě zastupování jiné osoby je nutné předložit také úředně ověřenou plnou moc, přičemž ověření podpisu na plné moci podléhá dalšímu správnímu poplatku. Pokud žádáte o výpis pro právnickou osobu, je nutné doložit také doklad opravňující jednat jménem této právnické osoby, například výpis z obchodního rejstříku nebo stanovy organizace.

V případě ztráty nebo poškození vydaného výpisu je nutné požádat o nový výpis a uhradit opět plnou výši správního poplatku. Rejstřík trestů nevydává duplikáty již vydaných výpisů, vždy se jedná o nový výpis se stavem k aktuálnímu datu vydání.

Rozdíl mezi opisem a výpisem

Při žádosti o informace z trestního rejstříku se setkáváme se dvěma základními dokumenty - opisem a výpisem z rejstříku trestů. Tyto dokumenty se od sebe zásadně liší v rozsahu poskytovaných informací a účelu jejich využití. Výpis z rejstříku trestů je běžnější formou dokumentu, který obsahuje pouze aktuální a nezahlazená odsouzení. To znamená, že pokud bylo určité odsouzení zahlazeno nebo uplynula doba pro jeho zahlazení, ve výpisu se již neobjeví. Tento dokument je nejčastěji požadován při pracovních pohovorech, při zakládání živnosti nebo při různých úředních jednáních.

Naproti tomu opis rejstříku trestů je komplexnější dokument, který poskytuje úplný přehled o trestní minulosti osoby. V opisu jsou uvedena všechna odsouzení, včetně těch zahlazených, podmíněných trestů i případných amnestií. Tento typ dokumentu mohou získat pouze oprávněné osoby nebo instituce, například soudy, státní zastupitelství nebo bezpečnostní složky státu. Běžný občan nemůže požádat o opis rejstříku trestů jiné osoby, což zajišťuje ochranu osobních údajů a soukromí.

Významný rozdíl spočívá také v procesu získávání těchto dokumentů. Zatímco o výpis může požádat každý občan osobně na pobočkách Czech POINT, prostřednictvím datové schránky nebo písemnou žádostí, získání opisu je vázáno na splnění přísných zákonných podmínek. Oprávněné instituce musí prokázat zákonný důvod pro získání opisu a jejich žádost podléhá důkladnému přezkoumání.

V praxi se často setkáváme s případy, kdy zaměstnavatelé požadují výpis z rejstříku trestů jako součást přijímacího řízení. Je důležité si uvědomit, že nemohou požadovat opis, který by odhalil i zahlazená odsouzení. Ochrana osobních údajů a právo na soukromí jsou v tomto případě nadřazeny zájmu zaměstnavatele získat úplnou trestní historii uchazeče.

Dalším důležitým aspektem je časová platnost dokumentů. Výpis z rejstříku trestů má obvykle omezenou platnost, která se liší podle účelu jeho použití. Některé instituce vyžadují výpis ne starší než 3 měsíce, jiné mohou akceptovat i starší dokument. U opisu rejstříku trestů je situace odlišná - oprávněné instituce získávají vždy aktuální informace k datu vystavení dokumentu.

Systém dvojího typu dokumentů z rejstříku trestů představuje vyvážený kompromis mezi právem společnosti na informace o trestní minulosti jednotlivců a ochranou jejich soukromí. Zatímco výpis umožňuje osobám s již zahlaz enými tresty plnohodnotné zapojení do společnosti, opis slouží k ochraně důležitých společenských zájmů v případech, kdy je nezbytné znát úplnou trestní minulost osoby.